Kontaktní informace

TJ Sokol Klecany
Oddíl kopané
Na Skalkách 368
250 67 Klecany

web: http://sokol.klecany.cz

e-mail: sokolklecany@centrum.cz

Říčany - Klecany 20.10.07

10. kolo – sobota 20. října 2007


Říčany - K L E C A N Y 0 : 4 (0:1)


Góly: Jirka Maleňák 2x, Aleš Pfeifer a Honza Loskot


Sestava:
Saša Kelemen – Filip Dvořák (Tomáš Bažant), Lukáš Fousek, Honza Frydrych, Peter Lehuta – Jindra Vich, Michal Stanislav (Michal Krejčí) – Pavel Koten (Lukáš Hrdý), Jirka Maleňák, Honza Loskot – Aleš Pfeifer
Připraveni byli ještě: Ondra Černý, Martin Szücz a Zdeněk Novotný

Jak to postavit? Koho postavit? V pátek ráno, nebo spíše už ve čtvrtek na tréninku došlo na tvrdé přemýšlení, jak a koho postavit a koho nechat jako eso v rukávu. Obzvláště, když nás k poslednímu utkání bylo 12 a teď to najednou vypadalo na 18 lidí. To jsou ty extrémy, které bohužel tady jsou a s kterými se někdo musí vypořádat! A obzvláště za situace, když všichni chtějí hrát.
Nakonec trenér rozhodl takto … do obrany se opět postavil vedle Lukáše Fouska uprostřed Fery a Michal Krejčí zůstal na lavičce a podobný osud stihl i “tb”, který sice poctivě trénuje, ale něco tomu chybí a proto jeho post zaujal Peter Lehuta. Další oříšek jsme řešili v záloze, koho ke dvojici Zewlák a Losky? Pavel Koten má těď toho nějak moc v práci, nestíhá tréninky, na druhé straně ale na hřišti podává poměrně slušné a vyrovnané výkony a navíc je dobře se stávající partou vepředu sehraný. Nakonec jsme nastoupili, jak je výše uvedeno s tím, že Jindra Vich dostal opět úkol osobního strážce soupeřova nejlepšího hráče, který dle očekávání měl být největší hrozbou pro naší bránu.
Vstup do utkání nám vyšel skvěle. Ani ne po 5-ti minutách jsme vedli 1:0, to když po parádní akci se ocitl sám před gólmanem domácích Losky a bez dlouhého vymýšlení křížnou střelou otevřel skóre utkání v náš prospěch. Pak to ještě chvíli bylo poměrně vyrovnané utkání, ale postupně začali otěže utkání do svých rukou přebírat domácí a zle nedobře zatápěli naší obraně. Domácí borci hráli kombinační, rychlý a nápaditý fotbal, ale naštěstí jenom po naše velké vápno. Částečně jsme jim to možná ulehčili i my, protože jsme nedokázali ve středu hřiště napadat jejich ataky a vzhledem k tomu, že Jindra Vich byl se svou “obětí” poměrně dost zatažený a hrál vlastně 5-tého obránce, takže uprostřed všechno zbylo jenom na našeho benjamínka Michala Stanislava, který sice dělal, co mohl, ale chvílemi to bylo nad jeho síly. A tak postupně přicházely i šance domácích, no a s nimi se začal předvádět náš gólman Saša Kelemen, který nás v tomto utkání opravdu podržel a dost často se z řad našich fandů ozývalo skandování “KELEMEN to je MEN”. My jsme sice využívali každé možnosti na protiútok, ale stejně se hrálo hlavně na naší polovině. Domácí hrozili zejména střelami ze střední vzdálenosti, s kterým si ale Saša,když už mířili na bránu, s jistotou poradil. Další ohrožení naší svatyně představovali námi tak neoblíbené standardní situace, z kterých také hrozilo největší nebezpečí. A po třech hlavičkách domácích vedle a jedné tyči nám taky nejvíce zatrnulo. Ale stejně asi největší šance byla na našich kopačkách – Čáp si pohrál s domácí obranou i gólmanem, ale pak trestuhodně netrefil odkrytou bránu domácích zpoza malého vápna. No a byli jsme rádi, že první poločas skončil …
Do druhé půle jsme nastupovali s vědomím jednobrankového vedení, ale hlavně s odhodláním nedostat gól a tím i dovést utkání do vítězného konce. Toto přání se nám začalo naplňovat hned po první naší akci druhého poločasu, když se po chybě domácích dostal míč k Zewlákovi a ten mezi nohami domácího obrance zvýšil naše vedení na 2:0. A to byla asi poměrně velká rána pro do té doby sebevědomě hrající domácí. Jak se ukázalo, z této rány se už nedokázali vzpamatovat a ve druhém dějství to byli oni, kdo tahal otěže za kratší konec … Nám jakoby najednou narostli křídla (žeby to ty energeťáky Lukáše Fouska?), spolehlivě pracovala celá obrana, rozehrál se Zewlák, pořád více a více byl vidět Losky, povedly se nám i střídání a ožili jsme znatelně ve hře směrem dopředu. A pak to už bylo spíše o tom, kolik ještě dáme gólů. Povedlo se nám několik krásných akcí a po spolupráci Loskyho, Čápa a Zewláka jsme právě zásluhou posledně jmenovaného dosáhli třetí branky a nakonec se dočkal i Čáp, který si vyběhnuvšího domácího gólmana obhodil tak šikovně, že i když ten se ho snažil zastavit “rukama nohama” před hranicí velkého vápna, tak míč sice pomalu ale jistě způsobem “koulelo se koulelo, až se dokoulelo” doputoval až k tyči a pak poanglicku za brankovou čáru – 4 : 0 pro nás! Další naše šance už zůstaly nevyužity (řadu z nich “statečně přibrzďoval” domácí pomezní rozhodčí zdvižením praporku jako signál ofsajdu) a tak tímto výsledkem nakonec i utkání skončilo.
Co říct na závěr? Dobrý … nemá smysl se v tom nějak pitvat. Skvělý Saša, hlavně v první půli nás podržel, obrana až na pár slabších odkopů hrála spolehlivě a téměř bez chyby, Jindra Vich je opravdu nejlepší pittbull a to ani nekouše … téměř bez faulu vygumoval domácí jedničku a nedal mu šanci, Michal Stanislav opět ukázal, že umí … no a a o naší úděrce směrem dopředu nemá smysl mluvit … snad tomu chybí jenom nějaká branka na kontě Pavla Kotena (škoda jenom té jeho pracovní zaneprázdněnosti). Jen pro zajímavost, třeba součet gólů Zewláka a Čápa (28ks) je vyšší než celkový počet vstřelených branek u ostatních manšaftů v naší soutěži – bez komentáře! Jó, a abych zase nezapomněl na pochvalu nešeho dvorního nahrávače – jak se vlastně jmenuje? Lasky, Lesky, Laskot, Losky nebo tak nějak :-)
A na závěr si nechávám naši lavičku – komu se poštěstí aby měl na střídání 6 kvalitních náhradníků? Kdo ale poradí šk, jak na to, aby si všichni zahráli? Poděkování patří všem klukům, kteří se snaží být připraveni naskočit do hry kdykoliv je to potřeba, bohužel ale, toto štěstí mohou mít maximálně 3 lidi!
A na úplně samý závěr – čest a sláva našim fandům – to, co předvedli v sobotu v Říčanech, to byl koncert, to byla paráda … S takovou kulisou za zády, nebo spíše nad hlavou, šk ještě nekoučoval. Díky, hoši naši!!!

ŠK