KlubNehvizdy - Klecany 29.3.2008
17. kolo 29.3. 2008
Nehvizdy - K L E C A N Y 1 : 1 (1:0)
Branka: Honza Frydrych
Sestava: Saša Kelemen – Filip Dvořák, Lukáš Fousek, Michal Krejčí, Peter Lehuta – Jindra Vich, Honza Frydrych – Pavel Koten (Michal Stanislav), Jirka Maleňák, Honza Loskot – Aleš Pfeifer
Připraveni na střídání ještě byli: Ondra Černý, Tomáš Bažant, Martin Szücs
K prvnímu jarnímu mistrovskému utkání mimo domácí půdu jsme si zajeli na nový trávník do Nehvizd. Po podzimním rekordním vítězství nad tímto soupeřem (8:0) asi všichni čekali, že to bude opět jednoznačná záležitost a navíc, že bychom mohli konečně přetrhnout tu neskutečnou střeleckou smůlu z předchozích utkání. Bohužel ale, opak byl pravdou.Utkání začínalo za špatného počasí, kvůli silnému větru dokonce zahájil hlavní rozhodčí utkání asi o 10 minut později. Zejména právě ten silný boční vítr dělal v prvním poločase problémy oběma mužstvům a dá se říct, že se i trochu podepsal na první brance domácích, která padla hned z jejich první akce po rohu, když míč proletěl snad kolem 5 našich hráčů a více méně se odrazil od domácího hráče, který si naběhl do našeho malého vápna. Byla to fatální chyba našich hráčů při bránění standardní situace. Celý první poločas byl celkem vyrovnaný, my jsme se moc ale k zakončení nedostávali, domácí hrozili zejména ze standardních situací a jednou dokonce skončil míč na břevně naší brány. Naše ofenzíva byla dost bezzubá, i když jsme se dostávali dost často na dostřel i do velkého vápna, nepodařilo se ani jednou prostřelit domácí obránce nebo dát finální přihrávku na lépe stojícího spoluhráče, takže jsme domácího gólmana ani jednou pořádně nevyzkoušeli …Do druhého poločasu jsme sice nastupovali s odhodláním zvrátit vývoj i skóre utkání … ale zůstalo jenom u odhodlání, bohužel … bylo by to asi na delší rozbor, ale s dovolením bych si to nechal raději na uzavřenou diskusi v kolektivu, kde bychom si měli asi otevřeně říct, co chceme a jak toho dosáhnout … pokud se budeme chtít ještě dál bavit o postupových ambicích, tak to pak bude ale vyžadovat trochu jiný přístup … nemůžeme počítat s tím, že soupeři se budou porážet sami a že se jim před námi rozklepou kolena ještě dřív, než se začne hrát. A pak ještě ty řeči … Takže hoši naši … dost bylo řečí, postavíme se k tomu všichni, ale opravdu všichni, čelem … řekneme si, na co máme, kdo na co má, kdo kde potřebuje přidat, zlepšit, kde nás bota tlačí … A na závěr se ještě i v tomto hodnocení vrátím k mému příspěvku, který jsem poslal do naší diskuse na webu ještě v sobotu po tomto utkání, kdy jsem shlédl v TV utkání anglické ligy Manchester United-Aston Villa … možná si toho mého příspěvku moc lidí ani nevšimlo, tak ještě jednou to připomenu … závidím siru Alexovi, když se může dívat 15 minut před koncem za stavu 4:0 na své hvězdy, jak jezdí po pr...i za míčem směřujícím do autu, jak sprintují od poloviny hřiště proti gólmanovi soupeře při jeho rozehrávce, jak dokáží zasprintovat dokonce i do vlastního velkého vápna (zejména pokud sami ztratí míč), jak jdou neohroženě do hlavičkových soubojů … vím, jsou to profíci … ale to srdíčko tam musí být, to není jenom o penězích!
Tak asi tolik … naštěstí se nám povedlo alespoň vyrovnat, ale to bylo proti tomuto soupeři, který už ale celou druhou půli měl spíše problémy sám se sebou, opravdu víc než málo. Je to škoda, ale věřit se musí … přeci jsme to nemohli všechno zapomenout !!!
ŠK