KlubRadonice-Klecany 18.11.2007
14. kolo – neděle 18. listopadu 2007
Radonice - K L E C A N Y 1 : 5 (0:4)
Góly: Jirka Maleňák a Honza Loskot 2x, Aleš Pfeifer 1x
Sestava: Saša Kelemen – Filip Dvořák, Lukáš Fousek, Michal Krejčí, Peter Lehuta – Jindra Vich, Ondra Černý – Pavel Koten (Tomáš Bažant), Jirka Maleňák (Lukáš Hrdý), Honza Loskot (Martin Szücs) – Aleš Pfeifer
Díky, paráda! Takto lze stručně vyjádřit to, co se odehrálo na hřišti v našem posledním podzimním mistrovském utkání v Radonicích. Než ale utkání začalo a než se odehrálo to, co se odehrálo, museli jsme řešit i drobné problémy … no ono se to řekne, drobné problémy. Ve čtvrtek na tréninku se nám zranil Michal Stanislav, další hráč ze základní sestavy Honza Frydrych musel z rodinných důvodu odjet na Moravu a v sobotu večer nás, bohužel, ujistil, že v neděli nebude. No a aby tomu nebylo konec a aby se nám to přitom všem nezdálo ještě moc jednoduchý, tak těsně před utkáním byl “nezvěstný” další, kdo přicházel do úvahy nahradit chybějící, a sice Lukáš Hrdý, který nakonec sice dorazil, ale pozdě.
Nakonec jsme to vyřešili a nastoupili – proti v poslední době dobře hrajícímu a i ohromujících výsledků dosahujícímu soupeři. A ten nastoupil v plné síle. Začátek utkání byl ve znamení mírné převahy domácích. My jako bychom se nemohli najít a bylo to takové nesmělé … Pak ale asi ve 12. minutě si vzal na půli hřiště mičudu na nohu Zewlák, potáhl míč asi 15-20 metrů a vyslal nádhernou přihravku “jesličkami” do běhu Loskymu a ten parádně svou levačkou obstřelil domácího gólmana (alespoň částečně zplacený dluh Zewláka Loskymu za těch x přihrávek na góly z dřívějška) – 1:0 pro nás. A v podstatě až do konce prvního poločasu to bylo stejné – domácí hráli a my skórovali. I když domácí hráči nehráli špatně, tlačili se neustále k naší brance, ale kromě jediné šance, když domácí hráč přestřelil z malého vápna, nevymysleli nic na naší dobře hrající obranu a výborně chytajícího Sašu v naší brance. No a směrem dopředu to byla opět radost se dívat. Z pravé strany posílal parádní míče Pavel Koten, z levé zase Losky, no a duo Čáp-Zewlák ukázalo, proč z něj jde strach. Čáp na rozdíl od předchozích utkání vzal na sebe roli režiséra a sklepával míče spoluhráčům a Zewlák opět po dvou utkáních ukázal své střelecké kvality. Nejdříve nádherně trefil asi z 25 metrů a pak si zpracoval skákající míč na velkém vápně a ránou jak z děla nedal domácímu gólmanovi sebemenší šanci. No a když dosáhl své druhé branky i Losky, nebylo už co řešit! Za stavu 4:0 pro nás jsme odcházeli do kabin
Druhá půle už byla o něco klidnější, domácí se sice snažili ještě něco podniknout a trochu nám to zkomplikovat, no ale zůstalo jenom u té snahy. Dokonce pohrdli i takovou šancí jako byla penalta (dost přísně nařízena za kontakt našeho obránce s domácím útočníkem), domácí hráč vysoko přestřelil. Takže byli jsme to opět my, a konečně se v tomto utkání trefil i Čáp, který propasíroval míč přes domácího obránce i gólmana až do sítě – 5:0. Nakonec se dočkali ale i domácí, i když zaslouženě ale opět naší zásluhou – trestný kop asi z 22 metrů tečoval Lehy ve zdi a míč skončil obloučkem v opačném rohu naší brány, než kam se hnul náš gólman – v tomto případě ale neměl šanci (paradoxně jsme v posledních šesti utkáních inkasovali jenom 2x, v obou případech to bylo stejné – náš vlastňák po teči ve zdi – ani jeden ze soupeřů jinak neskóroval – ta naše obrana, to je klasa a náš gólman klasa s hvězdičkou). Doufám jen, že teď nepřijde opět nějaký “nestranný fanoušek dobrého fotbalu” a nenapadne mne, že jsem nemístní a ještě i urážející, já se fakt snažil …
A navíc si teď v rámci tohoto komentáře neodpustím (vlastně byl jsem donucen :-), jen budu věřit, že to nikoho “nestranného” nepohorší) něco, co jsem jinak nedělal …”kluci zlatí, musím vás pochválit za toto utkání i za celý podzim, chválím, chválím, chválím”, ale na závěr to budu opět já “jsme jenom v půli cesty, neusnout na vavřínech – trénovat, trénovat, trénovat – týden volna, v sobotu rozlučkový fotbálek, trochu zábavy a pak jedeme dál”.
ŠK