KlubStará Bolestav B - Klecany 7.10.2007
8. kolo – neděle 7. října 2007
Stará Boleslav - K L E C A N Y 4 : 3 (0:1)
Góly: Jirka Maleňák 2x, Jindra Vich 1x
Sestava:
Saša Kelemen – Filip Dvořák, Lukáš Fousek, Michal Krejčí, Peter Lehuta – Jindra Vich, Lukáš Hrdý (Tomáš Bažant) – Pavel Koten, Jirka Maleňák, Honza Loskot – Aleš Pfeifer
Tak do Boleslavi, alespoň teda té “staré”, příště raději nejezdit! Na jaře jsme si tam dali více méně sami 4 góly, no a nyní se situace v podstatě zopakovala, jako přes kopírák. Opět 4 kousky a opět po našich minelách. Proč?
Tak hezky po pořádku. Nejdříve před utkáním – tréninky nic moc, spousta marodů, nakonec i na utkání nedorazili kvůli nemoci Lukáš Novotný, Ondra Černý, Zdeněk Novotný, kvůli brigádě se omluvil Michal Stanislav, ale hlavně na poslední chvíli kvůli pracovním povinnostem nám vypadla ze sestavy naše opora z posledních utkání Honza Frydrych “Fery”. A i když jsme se sešli v poměrně silné sestavě, řekl bych téměř komplet (ze základu scházel jenom Fery), přeci jenom jsme byli poznamenáni zdravotními indispozicemi z průběhu posledních týdnu u Pavla Kotena, Petra Lehuty, Filipa Dvořáka, Lukáše Fouska ale i další se s nějakým tím nachlazením a rýmičkou potýkali, Lukáš Hrdý má bohužel po změně zaměstnání na fotbal minimum času. No a tak jsme se v posledních dvou týdnech scházeli, jak jsme se scházeli, nebylo to ono, no a pak se to muselo projevit i na hřišti. Ne že bychom nechtěli, že by nám scházela chuť do hry, nasazení, to určitě ne, ale přeci jenom se to projevilo na takové té herní pohodě a jistotě v řešení některých herních situací a z toho pramenila opět spousta chyb. A co z toho, že dáme venku 3 góly, když pak po vlastních chybách 4x inkasujeme.
A přitom utkání pro nás zase nezačalo až tak špatně (na rozdíl od jara, kde hned od začátku jsme to byli my, kdo dotahoval náskok soupeře), už asi ve 12. minutě jsme šli do vedení brankou našeho nejlepšího střelce Zewláka, který se dostal sice trochu z úhlu sám před domácího gólmana, ale i tak mu nedal šanci – 1:0 pro nás. Tento stav jsme drželi v celku v pohodě až do konce prvního poločasu. Vzhledem k tomu, že domácí měli trochu problémy se sestavou, na lavičce měli na střídání jenom jediného hráče, byli jsme v očekávání toho, že druhá půle by neměla přinést nějakou podstatnou změnu v obraze hry a doufali jsme, že i vedení v této nebo nějaké jiné podobě udržíme. No bohužel nestalo se … Před utkáním i o poločasové přestávce byli naši hráči několikrát upozorňování na sílu domácích při jejich standardních situacích kolem velkého vápna, ale jak se ukázalo, druhých 45 minut mělo z tohoto hlediska podobu, jako kdyby nepadlo na toto téma ani jediné slůvko v naší kabině. Nebo žeby naši hráči neposlouchali a byli myšlenkami někde úplně jinde? I to je možné, protože všechny 4 góly padly po standardkách a po centrech ze stran do našeho vápna (i té penaltě předcházel centr, rohový kop soupeře). Samozřejmě, nedá se jenom říct, že ten který z našich hráčů byl na konci každé té gólové akce domácích, tak že zrovna ten byl nejvíce chybující a původcem všeho zlého. Takto to určitě není. Vždy tomu něco předcházelo, či už to zapomenutí se vrátit, zbytečně ztracený míč na polovině hřiště, zbytečný odkop do autu, špatně odhadnutý let míče a pak následný roh, špatné vyběhnutí, atd… Ale tak to už chodí, velkému průseru předchází vždy něco menšího, s velkými následky ale pak, pokud se nepoučíme …
No a tak se stalo, že domácí nejdříve vyrovnali na 1:1, pak ale hned po rozehrávce jsme opět zásluhou Zewláka šli do vedení na 2:1, domácí opět vyrovnávají a dokonce jdou i do vedení na 3:2, na 3:3 vyrovnává po dorážce Jindra Vich. No a když už se zdálo, že utkání skončí plichtou jako na jaře, přišlo další zaváhání, penalta a poslední hřebíček do naší rakvičky – 4:3 pro domácí. Konec!
Špatný … nedá se ale nic dělat, poučit se z toho, zvednout hlavy, dát se zdravotně i psychicky dohromady a jedeme dál! I porážky patří k fotbalu. Je to škoda, ale neklesáme na mysli! A opět ještě velké poděkování našim fandům – byli jste skvělí !!!
ŠK