KlubSlavia st.garda - Klecany 28.01. 2008
28.1.2008 2. zimní příprava
Slavia Praha “st.garda” - K L E C A N Y 5 : 7 (2:4)
Góly: Jirka Maleňák 3x, Aleš Pfeifer a Honza Loskot po 2
Sestava:
Saša Kelemen – Filip Dvořák (Tomáš Bažant), Lukáš Fousek (Radim Houška), Michal Krejčí, Petr Lehuta – Honza Frydrych, David Houška (Ondra Černý) – Pavel Koten (Martin Szücs), Jirka Maleňák, Honza Loskot – Aleš Pfeifer
Ke druhému přípravnému utkání jsme nastoupili na nové umělé trávě v Edenu proti staré gardě Slavie. Tohoto soupeře už známe poměrně dobře, takže bylo jen otázkou, kdo všechno proti nám nastoupí. I když třeba hráli i více než šedesátníci František Veselý a Honza Mareš, nastoupili Slávisté v poměrně silné sestavě a chvílemi nám pěkně zatápěli.
Našim největším problémem byla přesná přihrávka a trochu složité řešení herních situací a pak zejména opožděná reakce na rychlé kombinace a narážečky soupeře. I přes opakované upozorňování a apel, že v jednoduchosti je síla a někdy i kumšt fotbalu, pro nás to jakoby neplatilo. A proto proč přihrát na 10 m volnému spoluhráči, když to můžu nakopnout přes celou šířku hřiště po zemi a přes 3 protihráče, že? Proč to dát z jedný, když ta možnost je a situace si to i žádá, když můžu běžet s míčem 20 m a narazit čelem do zdi (to jako do protihráče) nebo si počkat, až 3 spoluhráči stojí už 2-3m v ofsajdu, že? Proč přihrát do strany a do pohybu úplně volnému spoluhráči, když můžu jít do kličky středem a tam o mičudu přijít, že? Proč dát míč jednoduše třeba i na naší polovině, když si můžu udělat “parádní” stahovačku a než se s míčem otočím najednou zjistím, že jsem udělal šikovnou kličku sám sobě směrem k nejblíže stojícímu protihráči, že? No nevím, zda ještě pokračovat, ale určitě se nekteří v tom najdete a jistě si řeknete … to je něco jako bych to dělal na tom hřišti já sám, že? Hoši, v jednoduchosti je síla, síla je v kolektivu … není to o tom, zda padesátiletému bývalému ligistovi dáte jesle nebo uděláte kličku … no a pak ještě možná něco, co se třeba spoustě lidí nebude líbit (tím neříkám, že tady to předtím se někomu líbit bude) … je dobře mít v mužstvu 1-2 individuality, ale nemůže pak chtít být tou individualitou každý, nebo každý druhý, to prostě nejde … samozřejmě ale, myslím to i tak, že i ty individuality hrají s kolektivem a ne sami za sebe … zatím nám to vcelku fungovalo, tak jen to zbytečně nepokazit …
No a teď krátce k průběhu … vedli jsme lehce 2:0 (obě branky Zewlák), pak zase lehce jsme o náskok přišli a po našich chybách soupeř vyrovnal. Opět jsme šli do vedení a to asi nejhezčí brankou utkání – centr z levé strany od Loskyho, tvrdá hlavička Čápa do břevna a pak ještě jedna hlavička jistící do sítě (už asi i a první od břevna byla za čárou). Pak ještě jednou Čáp po průniku z pravé strany upravil na 4:2.
Do druhého poločasu nastoupil soupeř jak uragán a nedal nám dýchat, najednou bylo 4:4, pak Losky po kombinaci se Zewlákem dává na 5:4, soupeř opět vyrovnává. Ale přeci jen ten věk se musel projevit, takže nakonec upravují opět Losky a pak Zewlák na konečných 7:5 v náš prospěch. Další spousta šancí na obou stranách zůstala nevyužita …
Co dodat na závěr? Hezké utkání, spousta hezkých gólů …
Tak zase příště – odveta se hraje 25. února opět v Edenu. Další naše utkání už tuto neděli 3/2 na Vyšehradě proti Třeboradicím od 15,30 hod.
ŠK